Obec Kyje

ODKAZY

Aktuálně
Počasí
iDnes
Doprava
Autobus
Vlak
Portály
Centrum
Seznam

Historie

Slovo úvodem

Pokud bychom hledali obec,jejíž historie je s tou lhoteckou provázána nejpevněji, byly by to jistě Kyje. Společný Sokol, pošta a dokonce vážně míněné snahy o sloučení obou obcí jsou toho dokladem. Pro Kyje se kromě dřívějšího označení Kyje u Jičína (železniční zastávka se tak jmenuje do dnes) někdy užívá i názvu Kyje pod Táborem. Specifická poloha obce v kopcovitém terénu zapříčinila i to, že domky jsou roztroušeny po celém katastru. Horší dostupnost měst a málo úrodná půda se však podepsaly na výrazném úbytku stálého obyvatelstva v posledních 150 letech. Na druhou stranu klid Kyjí, jejichž katastrem neprochází žádná frekventovaná komunikace, z nich činí ráj chalupářů.

Historie obec

Obec Kyje u Jičína

Název Kyje je pravděpodobně odvozen od klacků, kterými se podle pověsti zdejší obyvatelé bránili. V Čechách byly založeny tři vesnice tohoto jména (jedna je součástí Prahy). Od vzniku Kyjí se nedochovaly žádné zprávy. Původní Zemské desky shořely r. 1541, a tak zmínku o Kyjích najdeme až v nově založených knihách. Kyje patřily k hradu Bradleci a zápis z r. 1533 zaznamenává, jak se o majetek Jiřího z Valdštejna, pána na Bradleci, podělili jeho dva synové – Jan a Albrecht. Kyje s dalšími okolními obcemi získal Albrecht, ale snad vinou špatného hospodaření své statky r. 1539 prodává a Kyje se dostávají do majetku Viléma Trčky z Lípy na Kumburce. R 1621 získal kumburské panství Albrecht z Valdštejna. Ten nechal ve Valdicích postavit velký kartuziánský klášter a r. 1627 mu daroval hrad Pecku a dvanáct obcí (mezi nimi i Kyje). Toto panství bylo nadále nazýváno Radim – Peckovské. R. 1654 bylo na Kyjích pět stavení a z toho ještě jedno neobývané. Z hospodářských zvířat bylo tohoto roku napočítáno na Kyjích dohromady jen 10 krav, 1 jalovice a žádný potah.Neradostný výčet je téměř jistě důsledkem třicetileté války. Mezi lety 1654 a 1721 bylo na Kyjích zřízeno 18 nových chalup. Podle německých jmen nových osadníků lze usuzovat, že kartuziáni snažili získat nové poddané z německých obcí(podobně tomu bylo i na Ploužnici a na Žďaře). R. 1713 se na Kyjích uvádějí tito řemeslníci: 2 punčocháři, zámečník, krejčí, kolář a švec. R. 1782 císař Josef II. Zrušil kartuziánský klášter ve Valdicích a jeho panství Radim -Peckovské bylo prohlášeno za státní majetek, který r,. 1974 získal v dražbě kníže Trauttmansdorf, a spojil ho s panstvím Kumbursko – Ouilibickým. Za Josefa II. Tvořily Kyje , Ploužnice, Žďár a Oujezdce jediný katastr, který se nazýval kyjovský. Co se týče vývoje počtu obyvatel, tak po již zmiňovaném osídlování za vlastnictví kláštera, pokračuje tento trend až do poloviny 19. století. Pak obyvatel ubývá a tento pokles trvá i celé 20. století. Úbytek obyvatelstva tak začíná (podobně jako na Ploužnici či Žďáře) o 30 až 50 let dříve než v jiných obcích okresu (ve Lhotě žilo nejvíce lidí r. 1880, v Košťálově r. 1910 apod.). Na vině byla hlavně úrodná půda a členitý terén. Dnes žije na Kyjích 52 stálých obyvatel.

Příslušnost a status obce

Obec Kyje u Jičína

Po zavedení okresů spadaly Kyje pod okres Lomnice nad Popelkou. 1. prosince 1928 byl zřízen v Semilech okresní úřad , který zahrnoval bývalé správní jednotky Lomnice nad Popelkou, Železný Brod a Semily. Kyje se tak staly součástí okresu Semily. Velká reforma státní správy proběhla k 1.1. 1960 a zvětšila správní celky. Liberecký kraj, kam okres Semily patřil, byl zrušen. Měnily se i hranice okresů. K Semilům připadly obce Turnovska, Jilemnicka, a některé novopacké, naopak k jiným okresům se přičlenilo Železnobrodsko a jižní okraj semilského okresu. Na Kyjích padaly návrhy na sloučení MNV s Bradleckou Lhotou (tak by Kyje zůstaly pod okresem Semily), nebo na sloučení s Cidlinou (okres Jičín). Nakonec zvítězil návrh na zachování vlastního MNV a přiřazení obce k Jičínu. Okres Jičín i Semily se staly součástí královéhradeckého kraje. Klesající počet obyvatel a snahy o zřizování střediskových obcí byly nakonec důvodem ke spojení se Železnicí. Od 1.1. 1991 jsou Kyje zase samostatnou obcí začleněnou i v novém správním rozdělení do okresu Jičín.

Rozšíření katastru

Kyjovský katastr není veliký, a tak zastupitelé přišli r. 1928 s návrhem rozšířit katastr na úkor sousedních obcí. Katastrální území je od dob Marie Terezie základní sídelní jednotkou a od dob stabilního katastru (první polovina 19. století) je prakticky neměnné až do dnešních dní. O to více musel být Zemský úřad překvapen kyjovskou žádostí č. 229 ze dne 15. května 1928, kde obec Kyje žádá o Chlumu 66 ha a od Bradlecké Lhoty dalších více než 20 ha. Veškerá požadovaná půda byla tenkrát majetkem knížete Rohana. Obě dotčené obce se k žádosti postavily negativně a ani Kyje nedokázaly přesvědčivě úřadům deklarovat solventnost obce, nutnou k zaplacení nemalých výdajů spojených s překreslováním veškerých map a změnou zápisů. Po mnoha zamítnutích a odvoláních byla celá záležitost uzavřena až r. 1932 rozhodnutím ministerstva vnitra v Praze, ve kterém nebylo obci Kyje povoleno rozšíření katastru.

© 2011